Týdenní rozjímání: Neděle po Vánocích

Úvod k rozjímání >

NEDĚLE PO VÁNOCÍCH.

Luk. II, 33-40.

„I divili se otec a matka jeho těm věcem, které byly praveny o něm.“ (v. 33.)

Oni sice o něm věděli mnohem více, než jim bylo praveno, ale plni údivu, že jejich tajemství je částečně odhaleno jinými, bez stínu žárlivosti se radovali slyšíce hlásati velikost božského Dítka.

Skrývejme také jako Josef a Maria vnitřní osvětlení, jehož se nám dostává potajmu, ale buďme šťastni, slyšíme-li jiné velebiti Pána Ježíše a hlásati jeho slávu.

Předsevzetí: Chci se upřímně radovati, vidím-li, že je Bohu od jiných ještě lépe slouženo než ode mne, a vynasnažím se, abych se nedal zahanbiti.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, ukládáš-li mi mlčení, nepokládáš-li mne za hodna kázati Tvé království, dopřej mi aspoň, abych dovedl si vážiti těch, které jsi povolal k tomu vznešenému úřadu.

PONDĚLÍ.

„Tento jest ustanoven ku pádu a ku povstání mnohých v Izraeli.“ (v. 34.)

Ježíš je králem a přeje si kralovati.

Mezi lidmi jsou jedni, kteří ochotně odpovídají k jeho volání a druží se kolem jeho praporu a pod jeho žezlo královské, začež On jim vrací život hříchem ztracený a zajišťuje jim blaženou věčnost –„je ustanoven ku povstání mnohých“.

Jiní však se bouří proti Němu. Než, má-li vykoupiti svět, musí kralovat. Proto běda těm, kteří odporují Jeho plánům! Toto Dítě srazí všechny své nepřátele ke svým nohám. „Ustanoven jest ku pádu mnohých.“

Předsevzetí: Chci se pevně přimknouti k Pánu Ježíši a potírati všechny, kdo jsou proti Němu.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, buď ve mně ničitelem hříchu a smrti, ale buď pro mne povstáním a životem.

ÚTERÝ.

„Tento jest ustanoven… na znamení, jemuž budou odpírati.“ (v. 34.)

Zkus jen mluviti nebo konati něco pro slávu Boží nebo pro spásu duší: hned budeš cílem všeobecného odporu.

Blud a vášeň, které tvá slova odsuzují a tvou činnost potlačují, hned se pozvednou, aby udusily tvá slova a předešly tvé dílo.

I lidé jinak dobří, postrašeni hrozbami a hněvem zlých, budou odsuzovati tvou „neopatrnost“.

Než nedávej se zmásti. Také Pánu Ježíši odporovali nepřátelé Boží, byl opuštěn ode všech svých věrných kromě své matičky a několika zbožných žen a jediného muže, sv. Jana Miláčka, kteří samojediní jej doprovázeli až ke kříži.

Předsevzetí: V době zkoušky budu spoléhati pouze na Ježíše a Marii.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši můj, odpor tvých nepřátel mne nutí k úsměvu, za to ale nedovedu zůstati lhostejným, vidím-li, jak Tvoji přátelé – místo aby mi pomohli proti Tvým odpůrcům – se s nimi proti mně spojují. Ó, zůstaň, prosím pokorně, v takových chvílích mou oporou a záštitou.

STŘEDA.

„Tvou vlastní duši pronikne meč.“ (v. 35.)

P. Maria, tak čistá a nevinná, měla duši proniknutou mečem – a já bych chtěl uniknouti tomu meči, jehož rány jsem tak často zasluhoval?

A jaký to meč zranil duší Mariinu?

Viděla svého syna přecházeti s vrcholu slávy k propasti ponížení, viděla jej rozdrásaného bičováním, korunovaného trním, přibitého na kříž; nejen že mu nemohla pomoci, ale ani nemohla bráti jinak účast na jeho utrpení než pouhou svou přítomností u paty kříže.

Než mne – bohužel – ani pohled ani vzpomínka na utrpení Pána Ježíše nepohne. Jen tehdy utrpení se mi stává nesnesitelným, je-li moje vlastní…

Předsevzetí: Chci každodenní utrpení snášeti, ve spojení s trpělivým srdcem Panny Marie, probodeným mečem.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, učiň mne méně citlivým k mým vlastním utrpením a zkouškám, zato ale citlivějším k tomu, cos Ty vytrpěl z lásky ke mně na kříži a co dosud snášíš v osobě Tvých světců na zemi a Tvé Církve.

ČTVRTEK.

„A byla tamtéž prorokyně Anna… a …mluvila o něm všechněm.“ (v. 36. a 38.)

Mluviti o Bohu – toť dar, který se získává jen modlitbou a sebeumrtvováním.

Anna nevycházela z chrámu a nepřestávala se modliti a postiti – za to ve věku osmdesáti let jí bylo dopřáno spatřiti Vykupitele a mluviti o něm.

Proto – jen trpělivost! Osvícení přijde a vhodné slovo nám bude vnuknuto ve chvíli potřeby.

Předsevzetí: Nebudu zoufati a nikde nebudu říkati: Již je pozdě.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, již ode dávna toužím po tom, vykonati něco k Tvé oslavě. Nedopusť, abych byl zklamán ve své touze a ve své naději.

PÁTEK.

„Když byli dokonali všecko podle zákona Páně“ (v. 39.)

Nevycházej z ústraní, leč jen za účelem vyplnění povinnosti; a když jsi své poslání splnil, ustup do stínu.

Ale hlavní věc: čiň vše, co chce Bůh, a čiň to dokonale: „Když byli dokonali všecko“.

A pak: nechoď jen za svou myšlenkou, za svými city, nýbrž řiď se vždy zákonem Božím, pravidly svého stavu a vedením svých představených – „podle zákona Páně“.

Předsevzetí: Jako nejbezpečnější a nejjistější prostředek proti svodům pýchy a smyslnosti chci zachovávati pravidelnost a přesnost.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej, abych vždy s radostí plnil tvou svatou vůli přesným plněním povinností svého stavu.

SOBOTA.

„Dítko pak rostlo a sílilo, jsouc plno moudrosti, a milost Boží byla v něm.“ (v. 40.)

Nedoufej, že se staneš dokonalým na ráz. Vždyť Pán Ježíš je vzorem dokonalosti. Byl plný moudrosti a milosti od prvního okamžiku svého vtělení, a přec v očích lidí „rostl a sílil“.

Jen pozvolna odhaloval ty poklady moudrosti a milosti, jimiž jeho duše od prvopočátku oplývala.

Snaž se jednati dobře v každém okamžiku dle míry milosti a síly tobě udělené.

Neustupuj nikdy, vždy postupuj; ale nedělej si naděje, že dostihneš vrcholku jedním skokem.

Předsevzetí: Budu hleděti konati vše co nejlépe jen pro Boha: v tom je celá dokonalost.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, prosím Tě pokorně, abys mne posiloval a abys mi dopřál růsti v moudrosti a v milosti před Bohem i před lidmi.