Týdenní rozjímání: Neděle čtvrtá po Velikonoci

Úvod k rozjímání >

NEDĚLE ČTVRTÁ PO VELIKONOCI. 105

Jan XVI, 5–15.

„Nyní však jdu k tomu, jenž mě poslal.“ (v. 5.)

Jen jdi, božský náš Spasiteli, jen jdi vydat počet ze svého poslání.

Ruce a nohy proražené, srdce probodené – ty dostatečně mluví o tom, jak jsi své poslání naplnil.

Za to nesmrtelná sláva očekává i lidskou Tvou přirozenost.

Předsevzetí: Budu věrně plniti povinnosti svého stavu.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dopřej mi, abych i já jednou mohl se vykázati, že jsem naplnil své poslání.

 

PONDĚLÍ.

„Jest vám užitečno, abych já odešel.“ (v. 7.)

Taková vroucnost znatelná, makavá, může nám někdy býti velmi na prospěch, ale jindy zas je pro nás užitečné, nebo třeba i nutné, abychom byli bez ní.

Neboť je dobře, pochopíme-li, čím jsme a co zmůžeme, odejme-li Pán Ježíš svou viditelnou přízeň.

Proto je velmi užitečné, aby ta znatelná vroucnost někdy zmizela a ponechala místo vroucnosti čistě duchovní.

Také je užitečné, aby se Pán Ježíš na čas jaksi vzdálil a odňal nám svou viditelnou pomoc a za to aby nám poslal Ducha Svatého.

Předsevzetí: Budu vždy spoléhati na Pána Ježíše, ať se mi projevuje nebo ať se skrývá.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, zřeknu se rád útěchy vnitřní vroucnosti, jen mi, prosím, pošli Ducha Svatého, jenž by se mnou zůstal.

 

ÚTERÝ.

„Neodejdu-li, Utěšitel nepřijde k vám.“ (v. 7.)

Bylo třeba, aby se apoštolově zřekli i takové svaté a čisté útěchy, jakou jim skýtal pohled na Pána Ježíše. A my bychom chtěli užívati současně světa i Boha? My bychom chtěli sloučiti ve své duši a chovati tam současně ducha světa a ducha Ježíše Krista?

Nezapomínejme, že spíš by se dal sloučiti oheň s vodou, než říše poživačnosti s říší Ježíše Krista, s říší odříkání.

Předsevzetí: Chci to trpělivě snášeti, nedostane-li se mi někdy vnitřního uspokojení při plnění povinností.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, uděl mi té milosti, abych se stále více odpoutával od světa a za to více získával útěchy Ducha Svatého.

 

STŘEDA.

„Usvědčí svět z hříchu a ze spravedlnosti a ze soudu.“ (v. 8.)

Svět zhřešil ukřižováním Ježíše Krista; bude z tohoto hříchu usvědčen, až Pán Ježíš svým zmrtvýchvstáním dokáže, že jest Spravedlivý a Syn Boží.

Pak také bude svět zároveň souzen a odsouzen jako bohovrah.

Tento rozsudek doléhá stejně na všechny ty, kteří svými hříchy obnovují utrpení Spasitelovo a pokud na nich záleží, maří jeho blahodárné účinky.

Předsevzetí: Na úsudcích světa nikdy si nebudu zakládati.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dopřej mi tak žíti, aby mne nechválil ten svět, který Tebe odsoudil.

 

ČTVRTEK.

„Naučí vás všeliké pravdě.“ (v. 13.)

Duch Svatý je nejvýtečnějším učitelem.

Není pravdy užitečné ke spáse a k vnitřnímu štěstí, která by nebyla hlásána Duchem Svatým v plnosti a s jistotou.

Proto buďme ho vždycky poslušni, nechť k nám mluví zvenčí mocným hlasem své Církve, nebo uvnitř tajemným vnukáním.

Předsevzetí: Chci často vzývati Ducha Svatého.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej, abych ty vznešené pravdy, které jsi hlásal slovem i příkladem svým, dobře chápal osvícením Ducha Svatého.

 

PÁTEK.

„On mě oslaví.“ (v. 14.)

Duch Svatý oslaví Pána Ježíše. A jakým způsobem? Tím, že nás naučí znáti Jej dokonale a že nás bude povzbuzovati k Jeho následování.

Pochopíme-li Jeho svaté učení, poznáme Jeho moudrost.

Budeme-li následovati jeho příkladu, dokážeme tak, že je ideálem spravedlnosti a dokonalosti.

A tak Duch Svatý skrze nás oslaví Ježíše Krista.

Předsevzetí: Budu při všem hleděti oslaviti Pána Ježíše.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, naplň mne Svým Duchem, abych Tě dovedl oslavovati i velebiti, abych dovedl i jiné přiváděti k Tvé lásce a k Tvé službě.

 

SOBOTA.

„Všecko, cožkoli má Otec, mé jest.“ (v. 15.)

Vše je společné mezi Otcem, Synem i Duchem Svatým. Otec nám dal Syna, Otec se Synem nám dávají Ducha Svatého.

Vše, cožkoli má Otec, je i naše.

Ovšem, my ještě neužíváme tohoto nekonečného pokladu. Podobáme se dědici, který má pouze listinu ustanovující jej majitelem panství, ale který nemá dosud jeho užívání.

Proto chraňme své nároky, chraňme si milost posvěcující a věčná blaženost je nám zajištěna.

Předsevzetí: Chci se spojovati s Otcem skrze Ježíše Krista v Duchu Svatém.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, chraniž mne milostí Ducha Svatého, abych si Tě vždy zachoval ve své duši a žil z Tebe a v Tobě.

Previous post Sv. Atanáš
Next post Quo Primum – Bulla sv. Pia V.