Mše svatá všech věků a „banální kostrukt“ nejsou dvě formy téhož římského ritu, jak tvrdí Summorum Pontificum.
V internetové diskusi jsem nedávno vyjádřil názor, že dnešní katolická církev je institucionální formou dvou co do podstaty odlišných náboženství. Kolega následně položil otázku, jak by se filosoficky odlišily podstatné změny, které opravňují přemýšlet o jiném náboženství, od nepodstatných akcidentálních…
O nehorázných změnách Mše svaté, které vyvrcholily v Novus Ordo Missae Pavla VI., bylo napsáno již mnoho článků. A k Ottavianiho intervenci, nebo vyčerpávající studii Michaela Daviese v třetím díle jeho Liturgické revoluce, nelze nic zásadního dodat. Dokonce i kardinál Ratzinger si uvědomuje spoušť v liturgické…
Oznamujeme čtenářům, že Kronika Novus ordo byla dnes přesunuta na adresu http://kronika.ikatolici.cz. Postupně budou přesunuty i ostatní naše projekty nacházející se původně na doméně ecclesia-tv.cz. Děkujeme za pochopení.
Mezi pravdy víry, na něž se v posledních desetiletích nejvíce útočí, jsou ty, které jsou vyjadřovány svátkem Krista Krále. Neboť tímto svátkem neoslavujeme Krista jen jako Krále v nebesích, ale hlásáme světu, který Ho odmítá, Jeho svrchovanou vládu nad celou společností. „Tento svátek je plamenným protestem proti laicismu a liberalismu, jenž zbožňuje stát a přehlíží autoritu Boží a Církve, která stojí nad veškerou mocí světskou,“ píše P. Schaller OSB.
Před čtyřiceti lety, 21. listopadu 1974, vydal arcibiskup Marcel Lefebvre toto prohlášení, které je dodnes zcela aktuální: Celým svým srdcem a celou svou duší lpíme na katolickém Římu, strážci katolické víry a oněch tradic nezbytných pro zachování této víry, na věčném Římu,…
Autorem této známé sekvence, která je součástí propria mše sv. za zemřelé (Requiem), je životopisec sv. Františka z Assisi, Tomáš z Celana (cca 1200–1260). Mnohými je považována za literárně nejhodnotnější báseň psanou ve středověké latině. První část sekvence předestírá obraz…
Závažnou událostí byla liturgická reforma. Jak každý ví, byla dílem dobře známého patera Bugniniho, který ji připravoval dlouho dopředu. Již v roce 1955 nechal P. Bugnini přeložit protestantské texty biskupovi Pintonellimu (vrchnímu italskému vojenskému kaplanovi, který v době okupace strávil mnoho času v Německu), neboť sám německy neuměl.
Alfredo kardinál Ottaviani, Antonio kardinál Bacci a skupina římských teologů