Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Věrní kněží: P. Roger-Thomas Calmel OP

Věrní kněží, kteří nespolupracovali s modernistickou revolucí. Jen nemnozí. P. Roger-Thomas Calmel OP (1914-1975), katolický kněz, řeholník, dominikán, teolog, tomista.

Ve svých spisech kompetentně a odvážně diagnostikoval četné omyly šířené v „pokoncilní církvi“, vyzýval k lásce ke katolické Církvi a k zachování věrnosti katolické víře. Učinil radikální rozhodnutí, že po celý život bude sloužit pouze mši svatou v tradičním římském ritu, a zůstal jí věrný. V roce 1969 prosil Pannu Marii, aby mohl „až do smrti zůstat věrný katolické mši, pravé a bez dvojznačnosti“. Katolická kněžská důslednost.

Mše svatá jako libůstka? Bůh, nebo já?

Svatý Jan Maria Vianney, patron kněží, řekl, že prosí Boha za to, aby nepociťoval žádné duchovní potěšení při sloužení Mše svaté. A proč? Protože se bál, že by sloužil Mši svatou kvůli této radosti, útěše, kterou pociťoval u oltáře, a ne kvůli tomu, že je to jeho povinnost. Tak hovořil svatý. Tak se bál sám sebe. Tak se bál samolibosti z toho, co činil.

Kněžská věrnost

P. Gommar Albert De Pauw (1918-2005) byl v letech 1952 až 1963 profesorem kanonického práva. Svou věrnost katolické mši svaté odůvodnil velmi přesvědčivě – zde je jeho dojemné svědectví.

Nenávist ke Mši svaté všech věků a otázka poslušnosti

Poprvé zveřejněno na stránkách Duc in altum Tento důležitý a působivý článek prof. Massima Viglioneho představuje jeden z nejjasnozřivějších a nejhlubších komentářů k neblahému motu proprio Traditionis custodes. Sdílením tohoto významného příspěvku ho chci doporučit k přečtení a úvaze všem věřícím katolíkům, ale i nekatolíkům,…

Král bez koruny

Všeobecně musíme o naší dnešní společnosti říci: Ježíš už nepanuje. Vzali mu korunu i žezlo. Praktický život je skoro úplně zbaven nadpřirozena. Svět je odkřesťaněn, znaturalisován, Ježíši odcizen. A nejen ten svět, který je z 99 % zpohanštěn, ale i onen svět, který je…

Infiltrace modernismu do Církve (II.): Liturgická reforma

Závažnou událostí byla liturgická reforma. Jak každý ví, byla dílem dobře známého patera Bugniniho, který ji připravoval dlouho dopředu. Již v roce 1955 nechal P. Bugnini přeložit protestantské texty biskupovi Pintonellimu (vrchnímu italskému vojenskému kaplanovi, který v době okupace strávil mnoho času v Německu), neboť sám německy neuměl.