Mše svatá všech věků a „banální kostrukt“ nejsou dvě formy téhož římského ritu, jak tvrdí Summorum Pontificum.
Dopis kardinálů Ottavianiho a Bacciho papeži Pavlovi VI. Řím, 25. září 1969 Svatý otče, když jsme prozkoumali Nový mešní řád (Novus Ordo Missae), připravený od odborníků Rady pro provedení konstituce o posvátné liturgii (Consilium ad exequendam Constitutionem de Sacra Liturgia), po pečlivém…
Poprvé zveřejněno na stránkách Duc in altum Tento důležitý a působivý článek prof. Massima Viglioneho představuje jeden z nejjasnozřivějších a nejhlubších komentářů k neblahému motu proprio Traditionis custodes. Sdílením tohoto významného příspěvku ho chci doporučit k přečtení a úvaze všem věřícím katolíkům, ale i nekatolíkům,…
Dokument o změnách v Církvi po II. vatikánském koncilu.
Mezi pravdy víry, na něž se v posledních desetiletích nejvíce útočí, jsou ty, které jsou vyjadřovány svátkem Krista Krále. Neboť tímto svátkem neoslavujeme Krista jen jako Krále v nebesích, ale hlásáme světu, který Ho odmítá, Jeho svrchovanou vládu nad celou společností. „Tento svátek je plamenným protestem proti laicismu a liberalismu, jenž zbožňuje stát a přehlíží autoritu Boží a Církve, která stojí nad veškerou mocí světskou,“ píše P. Schaller OSB.
Před čtyřiceti lety, 21. listopadu 1974, vydal arcibiskup Marcel Lefebvre toto prohlášení, které je dodnes zcela aktuální: Celým svým srdcem a celou svou duší lpíme na katolickém Římu, strážci katolické víry a oněch tradic nezbytných pro zachování této víry, na věčném Římu,…
Autorem této známé sekvence, která je součástí propria mše sv. za zemřelé (Requiem), je životopisec sv. Františka z Assisi, Tomáš z Celana (cca 1200–1260). Mnohými je považována za literárně nejhodnotnější báseň psanou ve středověké latině. První část sekvence předestírá obraz…
Závažnou událostí byla liturgická reforma. Jak každý ví, byla dílem dobře známého patera Bugniniho, který ji připravoval dlouho dopředu. Již v roce 1955 nechal P. Bugnini přeložit protestantské texty biskupovi Pintonellimu (vrchnímu italskému vojenskému kaplanovi, který v době okupace strávil mnoho času v Německu), neboť sám německy neuměl.
Alfredo kardinál Ottaviani, Antonio kardinál Bacci a skupina římských teologů