Svatý Dominik a zázrak s ohněm

Na přední straně sarkofágu, v němž jsou v bolognské bazilice uloženy ostatky svatého Dominika (asi 1170–1221), je spolu se vzkříšením mladíka, který se zabil pádem z koně, vytesán slavný zázrak s ohněm. Popis tohoto zázraku, který se udál nejspíše roku 1207, nacházíme ve dvou písemných pramenech, které lze považovat za primární.

Prvním je Albigenská historie (Historia Albigensis, odst. 54) od cisterciáckého mnicha Petra z Vaux-en-Cernay, která zaznamenává události z let 1203–1218 související s křížovou výpravou proti albigenským v jižní Francii:

Jednoho dne se někteří naši kazatelé, muži hluboké víry, zapojili do disputace s heretiky. Jeden z našich kazatelů jménem Dominik, muž vynikající zbožností, který doprovázel biskupa z Osmy, sepsal autoritativní důvody, které na lístku předal jistému heretikovi, aby o nich mohl spolu s ostatními diskutovat. Toho večera, když se heretici shromáždili v domě jednoho z nich a seděli u ohně, heretik, jemuž muž Boží lístek předal, jej ukázal ostatním. Jeho společníci mu navrhli, aby jej hodil do ohně s tím, že pokud shoří, prokáže se, že víra heretiků – měli spíše říci bezvěrectví – je pravdivá, pokud však zůstane ohněm nedotčen, uznají za pravdivou víru hlásanou našimi kazateli. Co bylo dál? Všichni souhlasili, a tak byl lístek vhozen do ohně. Chvíli setrval uprostřed plamenů a potom vyskočil z ohně zcela nedotčený. Přihlížející byli ohromeni, ale jeden z nich – zatvrzelejší než ostatní – řekl: ‚Hoďte ho tam ještě jednou, ať můžeme důkladněji ověřit pravdu.‘ Lístek byl tedy znovu vhozen do ohně – ale opět vyskočil nedotčený plameny. Když to viděl zatvrzelý heretik, srdcem váhavý uvěřit [Luk 24,25], řekl: ‚Hoďte ho tam potřetí, pak budeme nade vši pochybnost znát výsledek.‘ Lístek byl potřetí vržen do plamenů, ovšem ani tentokrát neshořel, nýbrž vylétl ven celý a nepoškozený. Přestože byli heretici svědky těchto znamení, stále se nechtěli obrátit na pravou víru, ale setrvávali ve svém zatvrzelém přesvědčení a přísně se navzájem napomínali, aby se naše strana od nikoho o tomto zázraku nedozvěděla. Avšak jeden z přítomných rytířů, který měl jisté sympatie k naší víře, nechtěl utajit, co viděl, a vyprávěl o tom mnoha lidem. To se stalo v Montréalu, jak jsem slyšel z úst onoho nejzbožnějšího muže, který předal lístek heretikům. [1]

Druhým je spis O počátcích Řádu kazatelů (Libellus de principiis Ordinis Praedicatorum, 1221–1233) blahoslaveného Jordána Saského (asi 1190–1237), druhého magistra řádu bratří kazatelů:

Jednou se taková slavná disputace konala ve Fanjeaux. Bylo na ni pozváno velké množství věřících i nevěřících. Většina věřících z té příčiny sepsala na potvrzení víry spisky, obsahující důvody založené na rozumu a autoritě, z nichž byl po jejich prozkoumání doporučen a obecně schválen spisek blaženého muže Dominika. Za souhlasu obou stran byly vybráni tři rozhodci, aby spor rozsoudili. Měl jim být předložen též spisek napsaný heretiky, a čí spisek uznají za rozumnější, toho víra má být považována za důvěryhodnější. Když se rozhodci ani po dlouhé debatě nemohli shodnout na jedné ze stran, padl návrh hodit oba spisky do ohně, a pokud jeden z nich neshoří, nepochybně obsahuje pravou víru. Byl tedy rozdělán velký oheň a spisy byly do něj hozeny. Spis heretiků ihned shořel, kdežto spisek, který napsal muž Boží Dominik, nejen že zůstal nedotčen, nýbrž před očima všech daleko z plamenů vylétl. A i když byl po druhé a po třetí vhozen do ohně, vždy vyskočil, a tak jasně prokázal pravdivost víry a svatost toho, kdo jej napsal. [2]

Vzájemný vztah těchto svědectví je otevřenou otázkou. Zatímco Jan Filip Konečný OP v knize Svatý Dominik (1921), sepsané „po dosti obtížných studiích“ (s. 9), převyprávěl obě svědectví za sebou jako dvě různé události (s. 57–60) a potvrdil „dvojí zaručený zázrak“ v Montréalu a ve Fanjeaux „proti pochybovačům“ (s. 340), Paul-Bernard Hodel OP, spolueditor díla Saint Dominique de l’ordre des frères Prêcheurs. Témoignages écrits („Svatý Dominik z řádu bratří kazatelů. Písemná svědectví“, 2019), je ke zprávě Jordána Saského kritický. Považuje ji za hagiografické zpracování původní látky, které mělo prokázat Dominikovu svatost a poskytnout čtenáři oficiální obraz světce (Řád bratří kazatelů: Sv. Dominik v nejstarších pramenech 1/2, 44:04–56:12 [3]). Domnívá se, že Jordán Saský sloučil dvě události zaznamenané v Albigenské historii: zázrak v Montréalu, který Bůh učinil skrze svatého Dominika (odst. 54), a veřejnou disputaci v Montréalu, které se mezi jinými účastnil papežský legát Petr z Castelnau (odst. 26).

Bez ohledu na počet zázraků zůstal výsledek Dominikovy kazatelské činnosti mezi albigenskými skromný, což potvrzuje španělský řádový historik Fernando del Castillo OP (asi 1529–1593): „Málo bludařů navrátilo se k pravé víře; na ostatní neměl zmíněný zázrak účinek, což asi bylo trestem za jejich hříchy.“ [4]

Bože, jenž jsi Církev svou ráčil osvítiti zásluhami a naukami svatého Dominika, vyznavače svého, uděl, aby na jeho přímluvu nepostrádala časné pomoci a prospívala vždycky v duchovním vzrůstu. (Oratio ze svátku sv. Dominika, 4. srpna, přel. P. Marian Schaller, 1931)

 

[1] Přeloženo z anglického překladu The History of the Albigensian Crusade: Peter of les Vaux-de-Cernay’s Historia Albigensis, The Boydell Press, 1998, s. 29–30, přel. W. A. Sibly a M. D. Sibly. Český překlad (Petr z Vaux-en-Cernay: Albigenská historie, Argo, 2022) neměl autor článku k dispozici.

[2] Překlad vychází z připravované kritické edice Simona Tugwella OP publikované v díle N. Bériou, B. Hodel, G. Besson (ed.): Saint Dominique de l’ordre des frères Prêcheurs, Témoignages écrits, fin XIIe –XIVe siècle, textes latins et italiens rassemblés, s. 141, přístupném online na: https://www.editionsducerf.fr/librairie/livre/annexe/18834. Úryvek byl přeložen s přihlédnutím k českým překladům: (i) Jordán Saský: Život svatého Dominika, Dominikánská edice Krystal, 1941, s. 27–28, přel. J. M. Fojtů OP; (ii) Jordán Saský: O počátcích Řádu kazatelů, Krystal OP, 2022, s. 26–27, přel. J. Kuběnová OP.

[3] Přístupné online na: https://www.youtube.com/watch?v=CocjqKDCbsc.

[4] Citován v díle F. Konečný: Svatý Dominik, Ladislav Kuncíř, 1921, s. 60, jako „P. Castilio“. Citace byla mírně jazykově upravena. Stručná biografie Fernanda del Castillo je přístupná online na: https://www.biblicalcyclopedia.com/C/castillo-fernand-del.html.

 

Přední strana sarkofágu s ostatky svatého Dominika (bazilika svatého Dominika, Bologna)

Previous post Návštěva tradičních dominikánů z Avrillé v Čechách
Next post Stručný kritický rozbor Nového mešního řádu