Požehnání sv. zpovědi

17. májová promluva P. Františka Komárka z knihy Svatá Terezie od Ježíška – květ mariánský.

Ubylo by jistě na světě mnoho bídy hmotné i mravní, kdyby lidé občas zúčtovali s Bohem, kdyby po zpytování svědomí, lítosti a sv. zpovědi si uvědomili, že jedině hřích to byl, který jim všeliký zármutek a bídu připravil.

Jedna řeholní sestra zarmoutila kdysi sv. Terezii, ale pak ji šla odprosit. Sv. Terezie byla tím velmi dojata a řekla:

„Kdybyste věděla co cítím! Nikdy jsem tak dobře nechápala, s jakou láskou nás Ježíš přijímá, když ho prosíme za odpuštění (vyznávajíce viny své). Když jsem já, ubohé stvoření, pocítila takovou něžnost, při vašem odprošování, co teprv se děje v srdci Božím! Jistě zapomíná rychleji na všecky naše nepravosti než právě nyní já na vaši chybu, už na ně nikdy nevzpomene a bude nás milovati více než před tím.“