Už tento víkend navštíví země Koruny české P. François Chazal, horlivý a katolický kněz z Francie, nyní působící na Filipínách, známý mezi katolíky po celém světě především díky svým kázáním na YouTube kanálu Pre Vatican II Talks.
Bude sloužit Mše svaté na první sobotu v měsíci prosinci, II. adventní neděli a svátek Neposkvrněného početí Panny Marie v kapli Neposkvrněného Srdce Panny Marie v Praze. V neděli odpoledne navštíví západní Moravu.
Následující text přibližuje P. Chazala pohledem jednoho z filipínských věřících.
P. Chazal: Kněz pro chudé a svědek kříže
V době, kdy kněžská velkolepost a církevní pohodlí často zastiňují pokornou cestu Kristovu, jeden kněz nadále kráčí po úzké, trnité cestě, po které šli svatí a mučedníci – P. François Chazal.
Ačkoli se o něm kdysi šířily zvěsti, že pochází ze šlechtické rodiny, možná dokonce z královského rodu, otec Chazal si místo toho zvolil šlechtictví kříže. Pokud jsou tyto příběhy pravdivé, jeho sestup do chudoby nebyl způsoben okolnostmi, ale jeho vlastní vůlí – byl to akt lásky, který odrážel svaté z dávných dob, kteří se vzdali privilegií kvůli drahocenné perle: samotnému Kristu.
Otec Chazal se stal v každém smyslu knězem chudých – nejen z materiálního hlediska, ale i v duchu. Neslouží v mramorových katedrálách, ani pod praporem bohatých diecézí nebo vlivných kongregací, které stále sponzorují školy a nemocnice. Ne, žije a slouží jako skromný misionář, kněz bez bohatství a postavení, ale s hořící touhou přinést světlo katolické víry do velkých, zbožných rodin, které jsou často institucionální církví opuštěny.
Jeho cesta nebyla bez útrap. Býval členem Bratrstva svatého Pia X. (FSSPX), ale byl odvržen, protože se postavil proti tomu, co považoval za tragický kompromis – když vedením biskupa Bernarda Fellaye začalo FSSPX usilovat o uznání modernistického Říma, navzdory varováním arcibiskupa Marcela Lefebvra, otec Chazal odmítl mlčet a stal se hlasem odporu. Za to byl vyloučen.
Z tohoto odmítnutí však vzešlo něco mocného: Marian Corps of St. Pius X (MCSPX). Vzniklo nikoli z pohodlí, ale z utrpení – z krve, potu, slz a obětavé lásky – a dnes je RESISTENCE nositelem posvátné tradice. Je útočištěm pro kněze a věřící, kteří odmítají opustit pravou mši, apoštolské kněžství a nadčasové učení katolické Církve.
Stejně jako svatý František z Assisi, který políbil malomocného a zbavil se všech pozemských statků, a stejně jako svatý Jan Vianney, který žil v materiální chudobě, ale hořel božskou láskou, přijal otec Chazal nepohodlí, nejistotu a oběť – ne pro vlastní slávu, ale pro duše. Připomíná nám, že kněžství není kariéra, ale ukřižování. (Stojí za povšimnutí, že evangelní ctnost „chudoby v duchu“ má společnou mnoho věrných kněží, jmenujme např. P. Martina Fuchse či biskupa Williamsona, a naopak ti, kteří následovat poznanou pravdu odmítli, se často vyznačují láskou k penězům, pozn. IK).
Nezapomínejme na tyto pokorné kněze a jejich misijní práci. Nehledají potlesk ani pohodlí, pouze modlitby – vaše i moje. A mladí muži, kteří rozlišují své povolání, vězte: cesta před vámi není poseta růžemi. Vstoupit do semináře, zejména do takového jako MCSPX, neznamená vstoupit do místa pohodlí, ale na bojiště. Útrapy nejsou hrozbou – jsou příslibem. Ale je to také kovadlina, na níž se formují svatí.
Stejně jako se Kristus narodil v chudobě, jako syn prostého tesaře, tak i jeho kněží musí být připraveni žít a zemřít v chudobě, nelpět na zlatě, ale na kříži. Většina našich svatých byla chudá – někteří od narození, jiní z vlastní vůle. Ale všichni byli bohatí v milostech.
Podporujme tyto misionáře tradice. Modleme se, obětujme se a pokud budeme povoláni, následujme je. Církev totiž opět potřebuje svaté – chudé ve světě, ale bohaté ve víře.
Zdroj: Traditional Catholic + MCSPX
