Slovo J. Ex. biskupa Michała Stobnického na Velký půst léta Páně 2026
Milovaní v Kristu Pánu!
Náš Pán Ježíš Kristus nás varoval: „Attendite a falsis prophetis“ (Mt 7, 15). Všimněme si, že tato slova lze přeložit nejen jako „dejte si pozor“, ale také jako „očekávejte falešné proroky“. Sám Pán Ježíš tedy naznačil, že tito falešní proroci se objeví. Byl si dokonale vědom toho, že lidé, i když od Něho dostali všechny prostředky potřebné ke spáse, celý poklad víry a svátosti, budou schopni pohrdat přijatými dary, pošlapat Boží učení a zdroje duchovního života. Také svatý apoštol Pavel varoval v listě Timoteovi, že přijde chvíle, kdy vyznavači Krista nebudou snášet pravé učení, ale podle svých vlastních choutek si zvolí učitele, odvrhnou pravdu a obrátí se k bájím (srov. 2 Tim 4, 3).
Jak můžeme poznat tyto falešné proroky, před kterými nás varuje Boží Syn? Evangelium ukazuje, že k nám přicházejí v rouše beránčím, ale uvnitř jsou dravými vlky. Když slyšíme varování našeho Božského Mistra, musíme si uvědomit, že pro duši je nejnebezpečnější směs pravdy a lži, dobra a zla, protože může snadno zmást mnoho lidí. Kolik škody může takový vlk v rouše beránčím napáchat, kolik lidí může otrávit zkaženou vodou svého bludného učení, kolik duší může vést k duchovní smrti, když oděný v ornátu zasévá zmatek v lidských myslích, učí lži s odvoláním na autoritu svého úřadu a ty, kteří nechtějí pít jim podávaný jed, nazývá schizmatiky ničícími jednotu Církve.
A nevaroval snad svatý Pavel věřící: „Žasnu, že tak rychle odpadáte od Toho, jenž vás povolal v milosti Kristově, k „jinému evangeliu“. A není žádného jiného! To jsou jistí lidé, kteří vás matou a chtějí převrátiti evangelium Kristovo. Avšak i kdybychom my nebo anděl s nebe kázal vám jiné evangelium než to, které jsme vám kázali, buď proklet! Jak jsme dříve řekli, opakuji i nyní: Hlásá-li vám někdo jiné evangelium než to, které jste přijali, buď proklet!“ (Ga 1, 6-9).
Svatý Pius X. vydal v roce 1907 encykliku Pascendi dominici gregis, která měla být pro katolíky jako hrom z čistého nebe. Svatý papež psal: „Obzvláště ta okolnost nutí nás, abychom u věci té déle neotáleli, že zastánce bludů nesmíme dnes hledati pouze mezi zjevnými nepřáteli, nýbrž, což jest nanejvýš politování hodno a nejvíce obav vzbuzuje, že se skrývají v samém lůně a středu Církve, a tím více škodí, čím méně jsou zjevni a známi.“
Kéž by katolíci ve dvacátém století poslechli varování svatého Pia X., které bylo hlasitým opakováním varování našeho Pána Ježíše Krista a svatého apoštola Pavla! Bohužel se tak nestalo. Prohnaní vlci v rouše beránčím směšující pravdu s omylem, modernisté, heretici převlečení do purpuru a mitry, se dostali do Božího stáda a od dob II. vatikánského koncilu vedou stále otevřenější a nemilosrdnější masakr duší.
Drazí věřící! Otázka II. vatikánského koncilu má, na rozdíl od toho, co si myslí mnoho takzvaných tradicionalistů, zásadní význam, protože od jejího řešení závisí spása miliard lidí. Určitě se nám v hlavě objevuje otázka, jak bylo možné zneužít dva tisíce katolických biskupů, kteří byli koncilními otci, k provedení francouzské revoluce v Církvi. Odpověď je jednoduchá. Modernisté zvítězili díky dvojznačným formulacím koncilních textů a nedostatečné bdělosti pastýřů Církve. Aby bylo možné zavést nové náboženství člověka, bylo nutné zachovat formu starého náboženství. Proto bylo nutné použít ďábelskou směs pravdy a lži. Mezitím v Písmu svatém Bůh říká přímo: „Os bilingue detestor“ (Př 8, 13), ústa obojaká mám v ošklivosti. „Vaše řeč ať je: ano, ano; ne, ne“ (Mt 5, 37). Omyl a zlo převlečené do šatů pravdy a dobra zůstávají omylem a zlem.
Bůh může dokonce z velkého zla vyvést ještě větší dobro. Když se však staráme o osud naší duše, musíme neustále bdít a modlit se, abychom nepodlehli pokušení (srov. Mt 26, 41). V době koncilní revoluce byl jedním z mála biskupů, kteří se postavili proti vlně modernismu, arcibiskup Marcel Lefebvre, který chtěl zachovat katolickou víru a svátosti, předat dalším generacím to, co obdržel od předchozích generací, poklad víry svěřený Spasitelem apoštolům. Za tímto účelem založil Bratrstvo svatého Pia X. Avšak i ono, podobně jako biskupové během II. vatikánského koncilu v 60. letech 20. století, již několik let podléhá pokušení dialogu s modernisty a liberály, který má vést ke kompromisu na principech stanovených syny tohoto světa, k přijetí dvojznačnosti, směsice pravdy a omylu, dobra a zla.
Tomuto ďábelskému pokušení podlehli již před několika lety duchovní synové biskupa Antonia de Castro Mayera z Campos v Brazílii. Jeden z nich, biskup Licinio Rangel, se v roce 2002 po mnoha letech obrany mše všech časů a pravé katolické víry dohodl s modernistickým Římem a jako odměnu za kapitulaci obdržel vatikánskou nominaci na funkci správce nově vytvořené apoštolské osobní správy svatého Jana Maria Vianneye v Campos. Pád Campos byl bleskový. Dnešní apoštolský administrátor Campos, biskup Fernando Rifan, nemá žádné výhrady k sloužení Novus Ordo a prosazování koncilní revoluce. Vyzývám všechny věřící, aby se seznámili s historií pádu Campos: https://fsspxr.wordpress.com/upadek-campos/, která by pro nás všechny měla být varováním.
Na prahu Velkého postu si musíme uvědomit, že síla satana a modernistů, kteří okupují Vatikán, vyplývá z lhostejnosti a lehkovážnosti katolíků, také, a možná spíše především těch, kteří se vydávají za tradicionalisty. Právě pasivita vlažných duchovních a laiků umožňuje Kristovým nepřátelům vtrhnout do Boží Církve, ničit katolickou nauku, morálku a liturgii.
„Sine dominico non possumus!”, bez daru Páně nemůžeme, řekli v roce 304 mučedníci z Abiteny, kteří byli zajati během nedělní mše svaté, jejíž konání bylo tehdy zakázáno a trestáno smrtí. Nepřistoupili na kompromis a nepálili kadidlo před sochami pohanských bohů. Dnes by jistě nepřistoupili na kompromis a neúčastnili by se pokoncilního kultu člověka, i kdyby je k tomu vybízeli nejvyšší představitelé pokoncilní novocírkve, a možná i kněží, kteří sice slouží tradiční liturgii, ale nerozumí příčinám současné krize v církvi nebo neříkají pravdu ze strachu z reakce svých nadřízených. Pouze ten, kdo vidí nebezpečí, se před ním může chránit. Pouze ten, kdo rozumí Kristovu varování, se nenechá oklamat falešnými proroky, kteří výměnou za přijetí pokoncilního náboženství člověka dovolí trochu „tridentu” ve svém ekumenickém chrámu.
Milovaní v Kristu Pánu! Ať je Velký půst Léta Páně 2026 v našem životě velký nejen svým názvem, ale ať je časem, ve kterém se s Boží milostí budou v našich duších dít velké věci, časem velkého duchovního růstu, časem velkého zamyšlení nad tím, co bychom měli dělat, abychom vytrvali v katolické víře a milosti posvěcující až do smrti. Ať nám Bolestná Matka Boží pomáhá při rozjímání o utrpení našeho Pána Ježíše Krista, při horlivém plnění pokání, k němuž nás vyzývá svatá Církev, a při vytrvalosti v našich postních předsevzetích.
Na nadcházející postní dobu vám ze srdce žehnám
+ Michał Stobnicki ep.
(obraz „Ukřižování“, Juan de Flandes, 1519)
