Jan Hus a papežka Johana

Poněvadž se Hus [ve svých spisech] odvolává na papežku Johanu, kterouž báchorku u něho shledáváme téměř při každé příležitosti a ze které dovozuje, že nejsme povinni věřiti pevně, že papež jest opravdu nástupce svatého Petra a že se nemá nazývati svatým, jest potřebí promluviti o papežce Johaně.

Báchorka o papežce Johaně vypravuje se v různých variacích. Hlavní věc jest následující: Ve století devátém po papeži Lvu IV. před Benediktem III. byla prý papežem, dle Husa dvě léta a několik měsíců, žena, která přijala jméno Jan. Přišla do Říma přestrojená, vynikala učeností, stala se kardinálem a konečně zvolena za papeže. Avšak jako papež stala se těhotnou se svým milencem, a jednou při veřejném slavném processí na ulici ku potupě a hanbě celé církve porodila. Co se s ní potom stalo, různí různě vykládají. Někteří praví, že byla na místě usmrcena a pochována, jiní, že jí ďábel vzal a pod. Od té doby se prý papeži vyhýbají oné ulici, kde se tento skandál stal, a aby se neopakoval, jest prý po volbě každý papež na zvláštní stolici, nazvané porfireticae prozkoumán, je-li muž.

K tomu odpovídám: Jest zcela nemožno, aby po Lvu IV. byl býval vůbec některý papež kromě Benedikta III. Hinkmar Remešský v listu r. 867 papeži Mikuláši I. připomíná, že se jeho posel dověděl na cestě o smrti Lva IV., a že když přišel do Říma, zastihl již Benedikta III., který jeho žádost vyřídil. Jest římská mince ražená na památku korunovace Benedikta III. a ta jest opatřena jmény: Benedictus, Lotharus; z toho vysvítá, že Benedikt následoval v krátké době po Lvu, který zemřel 17. července r. 855; neboť Lotar I. zemřel již 28. září téhož roku.

Nyní této bajce nikdo, ani nestranní protestanté nevěří. V době Husově jí věřili obecně, proto se nemusíme diviti ani Husovi. Že jí věřili obecně vysvítá z toho, že se Hus odvolával na papežku i v Kostnici, a nikdo mu to nevytýkal.

Hus ovšem jednal proti svému principu; vždyť chtěl míti vše dokázáno z písma svatého, a zde se odvolává na báchorku, o které písmo ani mluviti nemůže. Mimo to jest s podivením, že si sám nepovšiml, že v této báchorce jsou spory; vždyť sám tohoto domnělého papeže jednou nazývá Johanou, po druhé Anežkou.

Oné ulici se papežská processí vyhýbala, poněvadž jest velmi úzká. Že pak papež bývá po volbě zkoumán, zdaž jest muž, jest směšný výmysl, o čem se může přesvědčiti každý, kdo čte obřad volby a korunovace papeže.

Toto bludné Husovo domnění, že byla papežem také žena, které se stal tak ohromný skandál, jeho úctu a lásku k apoštolské stolici dojista nerozehřálo.

Zdroj: P. František Šulc, Kritický rozbor M. Jana Husi, 1902, str. 20