Týdenní rozjímání: Neděle dvacátá čtvrtá po Sv. Duchu

NEDĚLE DVACÁTÁ ČTVRTÁ PO SV. DUCHU.

Mat. XXIV, 15–35.097

„Kdo to čte, rozumějž.“ (v. 15.)

Svět sociální je knihou právě tak jako svět hmotný: i v něm lze čísti.

Převraty společenské, jichž jsme svědky, jsou obrazem a předzvěstí tohoto posledního převratu, který způsobí konečnou záhubu zlých a věčné vítězství spravedlivých.

Předsevzetí: Budu spatřovati ruku Boží ve všem, co se děje.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, pokorně prosím, osviť mne, abych dovedl osoby i věci tak posuzovati, jako Ty budeš posuzovati v poslední den.

 

PONDĚLÍ.

„Neboť tehdy bude soužení veliké.“ (v. 21.)

Bez boje není vítězství, bez vítězství není triumfu.

Veliké utrpení je přípravou na veliké projevení moudrosti, spravedlnosti a dobroty Pána a krále všemohoucího.

Ať živly se bouří, a se převracejí národy: stulme se k Bohu, a pak i za nejprudší bouře budeme klidni klidem Boha Samého.

Předsevzetí: I v utrpení zachovám klid.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, co bych se bál lidí, co bych se děsil rozkacených živlů, když Ty, Pán všehomíra, nade mnou bdíš? Jen, prosím pokorně, utvrď mne v důvěře, že dovedeš ochrániti své věrné.

 

ÚTERÝ.

„Povstanou falešní Kristové a falešní proroci.“ (v. 24.)

Ze všeho soužení nejhroznější je hlásání falešné nauky.

Protože blud – zvláště v otázkách náboženských – je ze všech pohrom nejžalostnější a nejzhoubnejší.

Hlad, mor, válka a podobné rány odnímají život tělesný; vášeň, neřest, ohledy lidské ponižují a zotročují srdce: ale zbývá přece ještě naděje, dokud základy rozumu a víry zůstávají v duší.

Je-li však duch otráven bludem, pak je veta po všem životě duchovním, mravním, náboženském.

Předsevzetí: Budu hleděti šířiti náboženské uvědomení.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, uděl mi síly k potírání bludu, odhalování falešných proroků a k zahanbení bezbožných.

 

STŘEDA.

„Kdekoliv bude tělo, tam shromáždí se i orlové.“ (v. 25.)

Tělo Ježíšovo je na kříži, kde je obětí, je na oltáři, kde je naším pokrmem, je v nebi, kde odpočívá ve věčné slávě: a konečně je uzříme přicházeti na zářivém oblaku v den soudu.

A všude, kde se nalézá, vábí k sobě orly, duše povznesené, duše silné, jichž zrak je čistý a pronikavý, duše, jichž vůle má vzlet volný, mohutný a rychlý.

Předsevzetí: Budu často navštěvovati nejsvětější Svátost oltářní.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dopřej mi, abych často zálétal k Tobě, abych se vznášel až k Tobě na křídlech rozumu a vůle, myšlenkami i touhami svými.

 

ČTVRTEK.

„A tu ukáže se znamení Syna člověka na nebi.“ (v. 30.)

Znamením Ježíše Krista, jeho slavnou korouhví, je kříž.

Kdo budou povoláni shromažďovati se kolem této vznešené korouhve?

Ti, kdož budou označeni znamením kříže; ti, jimž toto svaté znamení, vtisknuté na čelo, ústa a prsa kolikrát za den, nebylo pouhým bezmyšlenkovitým, marným pohybem; ti, kdo dovedli kříž trpělivě nésti za Kristem; ti, kdo dovedli křižovati své choutky a vášně; ti, kdo byli dopuštěním Božím křižováni a nereptali.

Předsevzetí: Budu se často zbožně žehnati svatým křížem.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, vnukni mi lásku ke kříži a odvahu kříž nésti. Neboť spásu přináší jen kříž: a proto nemohu ani sebe ani jiné spasiti než křížem.

 

PÁTEK.

„Andělé shromáždí vyvolené jeho ode čtyř větrů.“ (v. 31.)

Popatřme na vzkříšené a oslavené vyvolence shromážděné kolem Pána Ježíše. Každičký prášek jejich popele byl shledán a sebrán anděly Božími.

Stejně docela nic z toho, co patří k mystickému tělu Pána Ježíše, k jeho Církvi svaté, se neztrácí.

Ani jediný dobrý skutek, ani jediné dobré slovo, ani jediná dobrá žádost nebude zapomenuta v den soudu.

Předsevzetí: Budu hleděti, abych neztratil ani minuty, neboť čas je krátký.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, ochraňuj mne, abych neztratil ani okamžiku z tohoto života pomíjejícího, abych pak v onom životě našel všechny ty okamžiky uprchlé přeměny v tolikero paprsků věčné slávy.

 

SOBOTA.

„Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.“ (v. 35.)

Jaká to pošetilost pachtiti se po statku pozemském nebo po slávě, která musí zajíti se zemí a s nebem.

Jen to je opravdu trvanlivé a nepomíjející, co spočívá na slově Ježíše Krista.

Každá myšlenka, každé slovo, každý skutek, který se nevztahuje k Ježíši, k Jeho oslavě nebo k Jeho službě, je neužitečný a bezcenný.

Předsevzetí: Cokoli budu konati, chci činiti ve jménu Otce, i Syna i Ducha Svatého, k větší slávě Boží.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej, abych se pevně přimkl k Tvému slovu a k Tvému příkladu, abych si uvědomil, že každé jiné slovo je marné, každý jiný příklad lichý, dej, abych vše, co budu konati, konal jen ve spojení s nejsvětějším Srdcem Tvým, nesmrtelný Králi věků. Amen.

Previous post Týdenní rozjímání: Neděle dvacátá třetí po Sv. Duchu
Next post Církevní otcové o důležitosti přírodních věd