Týdenní rozjímání: Druhá neděle v postě

Úvod k rozjímání >

DRUHÁ NEDĚLE V POST063Ě. (REMINISCERE)

Mat. XVII, 1-19.

„Ježíš pojal Petra, Jakuba a Jana.“ (v. 1.)

Rozšiřujme poučování a nešetřme jím, ale zvláštní sdělení vyhraďme jen duším vyvoleným.

Také sebe sama neodhalujme davu a neprojevujme se na veřejnosti.

Pán Ježíš se odhaluje a projevuje jen v ústraní – seorsum –, v samotě, v úkrytu – na hoře vysoké.

Odlučme se od davu, nesmýšlejme jako prostý lid, chceme-li dostihnouti těch vznešených myšlenek, jichž původcem je Pán Ježíš.

Předsevzetí: Budu hledati samotu, kde najdu Ježíše.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, povznes mé srdce dobrotivě nad ty náhledy a vášně, které zmítají světem.

 

PONDĚLÍ.

„…a proměnil se před nimi.“ (v. 2.)

Útěcha připravuje na zkoušku.

Pán Ježíš se proměňuje před třemi apoštoly, které zvolí za svědky své smrtelné úzkosti na hoře Olivetské.

V okamžiku, kdy se jim ukazuje v rouše slávy, mluví o potupách svého umučení… a v den potupy, ve chvíli, kdy stojí před Kaifášem jako zločinec, ohlašuje slávu svého příchodu, až na oblacích sestoupí s mocí mnohou a velebností souditi své soudce…

Předsevzetí: V strastech budu doufati, ve štěstí budu se obávati.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, až mne útěchou povzneseš, připomínej mi mou nízkost minulou i budoucí, a až mne pokoříš utrpením, připomeň mi, prosím, všechnu Tvou dobrotu ke mně.

 

ÚTERÝ.

„A aj, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš rozmlouvajíce s ním.“ (v. 3.)

Mojžíš představuje zákon, Eliáš proroky: obojí se vztahuje na Pána Ježíše.

Zákon je cestou, která k němu vede, proroctví je hlasem, který ho oznamuje.

Zákon přizpůsobuje naši vůli jeho vůli; proroctví přizpůsobuje náš rozum jeho rozumu.

Zachovávejme zákon, a budeme spravedliví jeho spravedlností; věřme proroctví, věřme Jeho slovu, a budeme moudří Jeho moudrostí.

Předsevzetí: Budu mysliti dle víry a žíti dle zákona.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, připomínej mi stále víru i zákon svůj, a uděl mi té milosti, abych věřil, co mám činiti, a abych konal, co věřím.

 

STŘEDA.

„Pane, dobře jest nám zde býti.“ (v. 4.)

Zdá se býti dobře na Táboru, ale méně dobře zdá se býti na Kalvarii.

Je snadné býti u Ježíše v dobách útěchy, ale je nesnadné zůstati s ním v utrpení.

A přece právě zkoušky dají vyniknouti síle a upřímnosti lásky.

Jan ukáže se větším na Kalvarii u Ježíše proměněného utrpením a potupou než na Táboru u Ježíše proměněného slávou.

Tehdá se pozná, že není pouze učedníkem, kterého miloval Ježíš, nýbrž že je učedníkem, který miloval Ježíše.

Předsevzetí: Z Tábora se budu dívati na Kalvarii, s Kalvarie na horu Olivetskou.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dopřej mi, aby občas jen nepatrný paprsek Tvé slávy mne osvítil
v temnotách utrpení a zkoušek.

 

ČTVRTEK.

„Tento jest Syn můj milý, v němž se mi zalíbilo, toho poslouchejte.“ (v. 5.)

P. Ježíš mluví k nám někdy sám a jindy zas svými vyslanci; někdy vnitřním vnuknutím milosti a jindy zevnějšími slovy svého evangelia; někdy událostmi, které projevují jeho vůli, a jindy zas hlasem představených, jichž vedení jsme svěřeni.

Ale jakýmkoliv způsobem k nám mluví, vždycky je milovaným Synem Otce nebeského, jehož je Moudrostí a Slovem. Proto jej ochotně slyšme, věřme Mu a dle toho také jednejme.

Předsevzetí: Budu vždy ochotně poslouchati hlasu P. Ježíše.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, budiž mým světlem. Ty víš, co mi patří a co patří Otci nebeskému.

 

PÁTEK.

„Vstaňte, nebojte se.“ (v. 7.)

Rozjímání má nás připraviti k činu, odpočinek má zas uschopniti k boji, neboť přítomný život nemůže ubíhati jen stále na Táboru…

Proto volá Ježíš: Vstaňte, sestupte s výšin rozjímání pouhého, vyjděte z ticha samoty a jděte bojovati do světa.

A nebojte se: Pán Ježíš sám vás vysílá.

Předsevzetí: Jen poslouchati a důvěřovati Ježíši: On je se mnou.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, mám-li jíti, pojď Ty se mnou, neboť bez Tebe nezmohu nic.

 

SOBOTA.

„Nepovídejte nikomu o tom vidění, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.“ (v. 9.)

Mlčme o milostech, kterých se nám dostalo s nebe: lid to nechápe. Ukrývejme své duchovní poklady a nevykládejme jich zrakům zlodějů.

Zahalujme zde na zemi svou slávu rouškou mlčení a hledejme pouze slávu Boží. Ono se z té naší také nic neztratí.

Vše se pozná po vzkříšení, vše bude slavnostně uznáno v ten velký den soudu.

Předsevzetí: Budu rád pokládán za nic.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dej, abych podle Tvého příkladu nedělal si nic ze zneuznání lidí a abych se vždy spokojil s Tvým uznáním.

Previous post Pobožnost ke Svatým ranám Pána našeho Ježíše Krista
Next post Kronika Novus ordo přesunuta