Týdenní rozjímání: Zjevení Páně

Úvod k rozjímání >

Poznámka: Třebaže svátek Zjevení Páně slavíme letos (A. D. 2015) až v úterý 6. ledna, v tomto rozjímání je anticipován už od neděle.

NEDĚLE.

Mat. II, 1-12.

„Když tedy narodil se Ježíš v Betlémě judském… aj mudrci od východu přišli…“ (v. 1.)

Obdivuj se velikosti tohoto Dítěte: ze svých jeslí přitahuje k sobě malé i velké.

Anděl je zvěstuje pastýřům, hvězda je zvěstuje králům.

I my buďme jako maličcí a zůstávejme v tichém ústraní: a síla Boží zazáří i z nás.

Obdivuj se také ochotné poslušnosti těchto králů: sotva se narodil Ježíš, již spěchají k němu.

Následujme jako oni ochotně a poslušně Božích vnuknutí, a pak budeme moudrými Boží moudrostí a silnými Boží silou.

Předsevzetí: Chci vždy s ochotou jíti za světlem milosti.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dopřej mi, abych poznával Tvůj hlas ve hvězdách stejně jako v andělích, v řádu přirozeném stejně jako v řádu nadpřirozeném.

PONDĚLÍ.

„Kde je ten novorozený král židovský?“ (v. 2.)

Jaká odvaha! Jaká prostota! Jaká neopatrnost!

Což ti moudří králové zapomněli, jaká je nedůtklivost vládců?

Jak ti mudrci mohli podnikati tak dalekou cestu, aniž si byli jisti, kde se ten král narodil?

Není-li ten novorozený král synem krále panujícího tou dobou v Judsku, nevydávají se v nebezpečí otázkou tak nerozvážnou?

Jaké to poučení a jaký to příklad pro nás! Devatenáct století nám dokazuje kralování Ježíše Krista, a my se ho sotva odvažujeme uznat!

My víme, že je králem, víme, kde je, víme, že je ve své Církvi, v osobě svého Náměstka, a přec se bojíme mocností pozemských a světských…

Předsevzetí: Chci jíti přímo k Ježíši s čelem vztyčeným, se srdcem pevným.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, Tys v pravdě králem. Ó, uděl mi té moudrosti, abych hledal jen Tebe a pohrdl moudrostí a mocí světa.

ÚTERÝ.

„…viděli jsme hvězdu jeho na východě, i přišli jsme pokloniti se jemu.“ (v. 2.)

Viděli jsme a přišli jsme. Vůle musí odpovídati rozumu, čin musí odpovídati myšlence.

Taková je povaha Božského konání. Bůh praví: Budiž světlo, a světlo září. Promlouvá, a již se děje.

Váhání všechno ztrácí. Nepodnikejte ničeho, nemáte-li jistoty, že je to vůle Boží; ale jakmile jste ji poznali, jednejte bez váhání. „Viděli jsme a přišli jsme“.

Ale vždyť je to jen světélko! Nevadí, jen jděte za tou hvězdou.

To světélko vás přivede k Tomu, jenž je sluncem spravedlnosti a pravdy: „i přišli jsme pokloniti se Jemu.“

Předsevzetí: Budu opatrným před rozhodnutím – ale po rozhodnutí vytrvám.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, osvěť můj rozum a posiluj mou vůli, abych vždy bez váhání poslouchal Tvých vnuknutí.

STŘEDA.

„Uslyšev to Herodes král zarmoutil se, a všecken Jerusalem s ním.“ (v. 3.)

Nemluvně děsí tyrana… Attila ustupuje před Lvem, císař Jindřich IV. před Řehořem VII. padá, a revoluce, která pozvedá lid a kácí královské trůny, chvěje se před Piem IX.

A vy se bojíte světa a jeho mínění a lidu a jeho množství? To všecko se bálo s Herodem: „…a všecken Jerusalem s ním“.

Mocní tohoto světa jsou odvážní a silní jen před těmi, kdo ve své prostotě se jich bojí.

Předsevzetí: Budu-li pohrdati světem, pak se ho nebudu báti.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, je-li Tvoje slabost tak silná, což teprve Tvá síla? Jsi-li již v prvních dnech svého pozemského života tak hrozný, což teprve v slavný den svého konečného vítězství? Ó, uděl mi, prosím, té milosti, abych se nebál než Tebe.

ČTVRTEK.

„Uzřevše hvězdu zaradovali se radostí velikou velmi“ (v. 10.)

Schází vám vnuknutí? Následujte rozum, ptejte se víry. Mágové, když jim hvězda zmizela, používají rozumu, aby zvěděli místo, kde se měl naroditi ten, jehož hledají.

To místo jim označil sám Herodes dle výpovědi kněží, kteří zas vypovídají dle proroků.

Tak dle poučení víry berou se králové k Betlému.

A hle, hvězda se jim zas ukázala, a při tom pohledu „zaradovali se radostí velikou velmi“.

Předsevzetí: V zármutku budu vytrvalý a neustoupím v pevné naději, že útěcha se dostaví.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, až se mi někdy bude zdáti, že mi zhasla hvězda Tvé lásky, dopřej mi milostivě, abych spolupůsobil aspoň s tou trochou Tvého světla a Tvé síly, která mi ještě zbyla.

PÁTEK.

„…a padše klaněli se jemu.“ (v. 11.)

Moudrost světa padá před dětstvím, moc před slabostí. V tomto Dítěti, které ještě ani nemluví, mudrci se klaní svému Bohu, v tomto Dítěti, které se ještě ani nedovede vzpřímiti, mocnáři se klaní moci Boží…

Obětují mu zlato uznávajíce tak jeho moc královskou, obětují mu kadidlo vyznávajíce tak jeho božství, obětují mu myrhu, které se užívalo k pomazávání mrtvých, naznačujíce tak, že věří i v jeho smrtelnost, tedy i v jeho lidskou přirozenost.

Předsevzetí: Budu vždy věřiti, i když mi víra bude ukazovati Boha tam, kde Ho můj rozum netuší.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, dopřej mi chápati moudrost Tvého mlčení a sílu Tvé slabosti.

SOBOTA.

„…jinou cestou navrátili se do vlasti své.“ (v. 12.)

Až najdete Ježíše, změníte cestu i své chování.

Po sv. přijímání svět na vás bude číhati, aby vás zničil a Ježíše aby zničil ve vás.

Chcete ošáliti Heroda i svět? Přerušte s ním vše a nezůstávejte s ním ve spojení.

Zavrhněte jeho zásady a střezte se jeho příkladů, jeho slavností, jeho zábav a jeho přepychu.

Předsevzetí: Chci pohrdati tím, čeho svět si váží, a vážiti si toho, čím svět pohrdá.

Modlitba: Ó, Pane Ježíši, změň mé smýšlení i mé cítění. Vnukni mi úctu a lásku k chudobě, k utrpení i k ponížení a spolu mne nauč pohrdati bohatstvím, požitky a důstojnostmi.