P. Marin de Boylesve S. J.: Týdenní rozjímání (doplněna přepsaná kniha)

PDF ke stažení: P. Marin de Boylesve S. J.: Myšlenka na den

Předmluva.

Vezměte tuto malou knížku a čtěte. Nabízí Vám pouze jedinou myšlenku na den; avšak tato myšlenka jest paprskem: je to slovo vzaté z nedělního evangelia.

Na toto slovo se navazuje krátké, jasné a praktické rozjímání, potom modlitba a nakonec předsevzetí jako duchovní kytička.

Je známo, s jakou péčí Církev vybrala výňatky z evangelia, které předkládá každou neděli pozornosti věřících. Souhrn tohoto dílka představuje tedy malý kurs praktického poučení, čerpaného z nauky a života Učitele a Vzoru nejvznešenějšího.

Každé evangelium je zde rozděleno tak, že připadá jeden verš na každý den týdne, t.j. myšlenka na den.

Osoby, které nemají zvyku anebo času, aby konaly pravidelné rozjímání, mohou se omeziti na tuto myšlenku; bude to první způsob modlitby rozjímavé.

Ti, kteří chtějí rozjímati v neděli o evangeliu toho dne, naleznou zde rozjímání v sedmi bodech.

Obrací se pak tato malá knížka ke všem věřícím. Měla by býti dána do rukou všech žáků vychovávacích ústavů a mladých lidí: stala by se jim průvodkyní pro celý život (vade mecum). Duchovní osoby v ní najdou praktický výklad nedělního evangelia, který jim dá základ k nedělní homilii.

Abychom usnadnili rozjímavou modlitbu, přidáváme úvodem krátké poučení o způsobu rozjímání podle ducha sv. Ignáce z Loyoly.

Rozjímání.

Nebojte se toho slova, věc je lehčí než si myslíte; rozjímáte často a lépe než předpokládáte. Rozjímati, to znamená uvažovati o nějaké myšlence, slovu neb události, která nás zaujímá a užívati prostředků, aby se nám to podařilo. Je přílišné požadovati na konci ranní modlitby krátkou úvahu o velké a jediné události, která má býti stálým a hlavním předmětem našich myšlenek?

Způsob rozjímání a zpytování svědomí.

I. Večer si přečtěte rozjímání zítřejšího dne.

II. Potom se postavte do přítomnosti Boží, pomodlete se večerní modlitby, načež zpytujte své svědomí následovně:

1. Poděkujte Bohu za přijaté milosti toho dne.

2. Proste o světlo, abyste si připomenuli své hříchy a denní poklesky proti rannímu předsevzetí a o sílu, abyste se jich vystříhali v budoucnosti.

3. Zpytujte nyní své svědomí od hodiny probuzení až k přítomnému okamžiku. Projděte si za tím účelem své myšlenky, slova a skutky. Všimněte si zvláště, kolikrát jste upadli do chyby, která je předmětem vašeho zvláštního zpytování svědomí.

4. Žádejte od Boha odpuštění svých hříchů a vzbuďte lítost úvahou o dobrodiních Božích, o utrpení Ježíše Krista a o následcích hříchu pro čas i věčnost.

5. Učiňte pevné předsevzetí s pomocí milosti Boží se polepšiti, příležitostí ke hříchu se vystříhati a používati prostředků k nápravě.

Před usnutím myslete na hodinu vstávání a předmět zítřejšího rozjímání.

III. Ráno si připomeňte předmět rozjímání a toto vykonejte klidně následovně:

1. Postavte se do přítomnosti Boží.

2. Pomodlete se přípravnou modlitbu.

3. Bližší průpravy k rozjímání:

a) Uveďte si krátce na mysl předmět svého rozjímání.

b) Představte si místo děje, o němž chcete uvažovati.

c) Poproste o světlo pro rozum, abyste dobře porozuměli pravdě, o které budete uvažovati a o sílu pro vůli, abyste dospěli k pevnému a praktickému předsevzetí.

4. Rozjímání vlastní spočívá v tom, že cvičíme tři hlavní mohutnosti své duše: paměť, rozum a vůli.

a) Paměť. Připomínáme si, co víme o pravdě, o které rozjímáme. Jedná-li se o nějakou událost, představme si osoby, slova a jejich činy.

b) Rozum. Připomínáme si pravdy, které jsou obsaženy v předmětu našeho rozjímání nebo uvažujeme o osobách, slovech a jejich činech, přemítajíce o nich a vyvozujíce z nich nějaký praktický důsledek.

c) Vůle. Vzbuzujeme ve svém srdci pocity shodné s úvahou a činíme předsevzetí.

5. Rozhovor. Modleme se během rozjímání, zvláště pak na konci. Obraťme se na svého anděla strážného, blah. Pannu Marii, na Božské Srdce Páně, abychom obdrželi milost uchovati ve své mysli dobré myšlenky z rozjímání a uskutečniti učiněná předsevzetí.

6. Zakončíme nějakou modlitbou. Po rozjímání aspoň na okamžik se rozpomeňme, jak jsme si při rozjímání počínali.

Modlitba přípravná.

Všemohoucí Bože a Pane můj, věřím, že jsi zde přítomen, klaním se Ti v nejhlubší úctě a třebaže nejsem hoden pro četné své hříchy Tvého pohledu, přece v důvěře v Tvoji dobrotu předstupuji před Tebe, abych s Tebou rozmlouval a naslouchal, co Ty mluvíš ke mně. Pane, nauč mě konati vůli Tvou a dej mi milost, aby všecko, co budu mysliti, chtíti a konati, směřovalo čistě k větší službě a chvále Tvé a prospěchu duše mé.

Modlitba po rozjímání.

Duše Kristova, posvěť mě,
tělo Kristovo, uzdrav mě,
krvi Kristova, opoj mě,
vodo z boku Kristova, obmyj mě,
umučení Kristovo, síliž mě,
Ó, Ježíši dobrý, vyslyš mě,
ve Své rány ukryj mě,
odloučiti se mi nedej od Tebe,
nepřítele zlého uchraň mě,
v hodině smrti mé zavolej mě
a přijíti k Tobě přikaž mě,
s Tvými svatými ať chválím Tě
na věky věkův! Amen.

Zdroj: P. Marin de Boylesve S. J.: Myšlenka na den, Praha, 1948. Povolení k tisku. Z arcibiskupské konsistoře v Praze č. 15707, ze dne 14. prosince 1935. Nihil obstat. P. Antonius Stříž, Censor. Imprimatur. Prael. Theophilus Opatrný, theologiae doctor, vicarius generalis.